Stodukát Ferdinanda III. z roku 1629

Zlaté a stříbrné mince Ferdinanda III. z pražské mincovny s letopočtem 1629 jsou výjimečnými ražbami v celé české novověké mincovní historii, a to jak pro svou neobvyklou velikost a bohatou škálu ražených hodnot (ve zlatě byl ražen 100, 50, 40 a 25dukát, ve stříbře 12, 10, 8, 5, 4a1/2, 4, 3, a 2tolar), tak pro výtvarné provedení. Drobný, v ratolestech věnce na líci i na rubu skrytý rozdělený monogram D - S, označuje jejich tvůrce. Byl jím Donát Starck, řezač želez, který přišel do Prahy poté, co působil v mincovnách v Klagenfurtu, St. Veitu, St. Pöltenu a ve Vídni. Mince jsou v literatuře označovány jako korunovační, třebaže korunovace Ferdinanda III. se konala v Praze již o dva roky dříve, roku 1627, a byly k ní vydány korunovační mince zcela odlišného provedení. V poslední době byla vyslovena domněnka, že jde o pamětní mince na uzdravení Ferdinanda III. z těžké choroby (černé neštovice), která ho postihla krátce po korunovaci. Ve světových numismatických sbírkách je doloženo pouze 6 exemplářů 100dukátu Ferdinanda III., přičemž numismatické oddělení Národního muzea má ve svých sbírkách dva kusy. První z nich byl ve sbírce již před rokem 1913, jak uvádí E. Nohejlová-Prátová v zápise přírůstkové knihy. Na druhý existuje písemné prohlášení Antonína Prokopa, významného pražského numismatika předválečné doby, že mince je pravá a že byla zakoupena u firmy Spink a syn v Londýně za 9.000 marek. Prokopovo prohlášení je datováno v Praze dne 4. 3. 1935.