SF 10249 – Ilias, 1823

Německý spisovatel, básník, filolog a překladatel Johann Heinrich Voss (1751–1826) zůstal jako literát dodnes proslulý především díky svým překladům z klasických jazyků. Svou německou verzi „Iliady“ a „Odysseie“ poprvé uveřejnil ve čtyřech svazcích v Altoně roku 1793 u Johanna Friedricha Hammericha. Bezpochyby úspěšný ediční počin podnítil vznik patisku, který se objevil ve Vídni a v Praze u Franze Haase roku 1800, oproti původní edici ovšem vybaven mědirytinovými titulními listy. Druhé vydání uskutečnil Friedrich Nicolovius roku 1802 v Královci a třetí Johann Friedrich von Cotta v Tubinkách roku 1806, obě stále ve čtyřech svazcích, ale již s mědirytinami a mapami. Patisky těchto edic vznikly v Kolíně nad Rýnem hned v roce 1806 u Johanna Georga Balthasara Schmitze a následně v letech 1807–1808 tamtéž dílem pod fingovaným impressem, dílem pod hlavičkou firmy Neue Verlagsbuchhandlung. Čtvrté vydání realizoval opět Johann Friedrich von Cotta, respektive firma Johann Georg Cotta’sche Buchhandlung ve Stuttgartu a Tubinkách roku 1814. Opět na sebe nenechala čekat celá řada patisků, které neopomenuly ani Cottovo páté čtyřsvazkové skromněji vypravené vydání z roku 1821, kde pouze první díl obsahuje jedinou mědirytinovou přílohu s mapou Tróje. Patisky této edice se objevily ve Vídni, poprvé v roce 1823 ve dvousvazkovém vydání neznámého nakladatele, a zde prezentovaný exemplář představuje první svazek. Jde o vydání málo známé a v bibliografiích takřka nepodchycené. Jeho součástí je mědirytinový frontispis od Martina Pölzela (1776–1814) s ilustrací zobrazující výjev popsaný na začátku 19. zpěvu „Iliady“, totiž shromáždění u mrtvoly Patroklovy, kdy Achillovi jeho matka Thetis předává novou zbroj zhotovenou Héfaistem a „všechen tu Achillův lid jat zděšením, odvahy neměl žádný pohledět na ni – a ucouvli“ (zpěv 19., verš 14–15, překlad Otmar Vaňorný). Kniha obsahuje též mědirytinovou přílohu Johanna Jaresche (1786–1840) s mapou části Malé Asie. Jaresch vycházel ze zprostředkovaných informací obsažených ve spisech francouzského kartografa Jeana Baptisty Bourguignona d'Anville (1697–1782) a cestovatele po Malé Asii, astronoma a archeologa Jeana Baptisty Le Chevaliera (1752–1836). Náš vcelku zachovalý exemplář má novodobou převazbu z hnědé kůže na deskách kombinované s barevným tragantovým papírem a kniha je dále, kromě sekrytu (malé pečeti) s iniciálami „F J“, opatřena nalepeným litografickým ex libris, které zhotovil Jan Zrzavý (1890–1977) v roce 1918 pro manžele Miloše a Marii Kolihovy. Strojní inženýr Miloš Václav Koliha (1879–1967) byl konstruktérem továrny (pozdější ČKD) ve Vysočanech. Ve sbírkách knihovny PNP se uvedené ex libris nachází ještě ve dvou tiscích, z nichž první je zde rovněž prezentován (sign. SF 10283). Jakým způsobem se tyto dvě knihy dostaly do bývalých tzv. svozových fondů PNP, není dnes již známo. Třetí exemplář s Kolihovým ex libris (sign. S XXXII c 16) získala knihovna PNP od Marie Kolihové (1885–1974) v roce 1965. Další podrobnosti včetně obrazové dokumentace viz v přiloženém PDF.