Ražba nejslavnější české středověké mince, pražského groše, ustala za husitských válek v první polovině 20. let 15. století. Nedostatek domácí hrubé mince proto kryly cizí grošové nominály, zejména míšeňské a hessenské groše. Několik husitských sněmů i císař Zikmund Lucemburský sice slibovali nápravu mincovních poměrů, ale vzhledem k zanedbanému stavu kutnohorských dolů nebylo ničeho dosaženo. Teprve Jiřímu z Poděbrad se na konci jeho vlády podařilo v rámci mincovní reformy vyhlášené v červnu 1469 obnovit ražbu pražských grošů a konsolidovat mincovnictví v Českém království.
