Šlikovský dvoutolar z roku 1520

V prvních dvou desetiletích 16. století objevili Šlikové na svém panství na jižní straně Krušných hor množství stříbrné rudy, což vedlo k zahájení důlních prací pravděpodobně kolem roku 1516. Výnos dolů byl tak velký, že brzy po tomto roce začali Šlikové uvažovat o zaražení vlastní stříbrné mince. Po delších jednáních dostali 9. ledna 1520 od českého sněmu povolení k ražbě, které později, listinou ze 17. října 1523, schválil také král Ludvík Jagellonský. V Jáchymově byla tedy založena mincovna, v níž se počátkem roku 1520 nebo o něco málo dříve započalo s ražbou šlikovských tolarů, jejich dílů a násobků. První tolary z roku 1520 nesly na jedné straně postavu sv. Jáchyma se šlikovským erbem a příslušným opisem a na straně druhé obraz českého lva, titul českého krále Ludvíka v opise a letopočet 1520. Další šlikovské tolary máme až s letopočty od roku 1525 postupně do roku 1528, známy jsou i tolary a jejich díly bez letopočtu. Ferdinand I. nesouhlasil se samostatným mincováním Šliků, poslední šlikovské ražby z jáchymovské mincovny s titulem Ferdinanda I. známe z roku 1528, kdy mincovna přechází pod správu krále a mince se stávají vládními. I po tomto omezení zůstal Šlikům značný vliv na provoz jáchymovské mincovny, neboť byli hlavními dodavateli stříbra a měli možnost zde razit známé jáchymovské medaile. Po roce 1547, po nezdařeném stavovském povstání, nechal Ferdinand I. Šlikům konfiskovat veškerý majetek v severozápadních Čechách včetně jáchymovských dolů.