Sbírka ex libris ukrajinských autorů

Dějiny ukrajinského umění meziválečného období jsou spojeny s existencí několika významných uměleckých skupin za hranicemi sovětské Ukrajiny. Jejich představitelé byli sice úzce napojeni na tradice klasické školy výtvarného umění a ukrajinské lidové tvorby, současně se však stávali součástí západního uměleckého dění této doby.
Významnou skupinu představovali výtvarní umělci z řad ukrajinské emigrace žijící v meziválečném Československu. Mnozí z nich studovali na československých uměleckých školách, již v roce 1923 si však založili vlastní Ukrajinské studio výtvarných umění. Stalo se jednou z nejuznávanějších uměleckých institucí v tehdejším Československu. Poskytovalo systematické vzdělání v oblasti výtvarného i užitého umění a architektury. Jedním z iniciátorů založení studia a jeho prvním ředitelem byl známý ukrajinský historik Dmytro Antonovyč, profesoři pocházeli z řad významných umělců. Studio přitom bylo otevřeno každému; studovali zde i Češi, Slováci a příslušníci dalších národností. Svou činnost ukončilo v roce 1952.
Další významnou skupinou, která působila v západoukrajinské Haliči, byla Asociace nezávislých ukrajinských umělců (ANUM, ukrajinsky Asociacija nezaležnych ukrajinskych mytciv). Roku 1931 ji ve Lvově založili umělci, mezi něž patřili například Svjatoslav Hordynskyj, Pavlo Kovžun či Jaroslava Muzyka. Tato organizace, jejímiž členy byli i ukrajinští umělci žijící v Československu (Mykola Butovyč, Volodymyr Sičynskyj a další), existovala do roku 1939. Díky této blízké spolupráci se Ukrajinci z ČSR zúčastnili řady mezinárodních výstav ANUM ve Lvově, stejně jako autoři ze západní Ukrajiny (tehdy součást Polska) měli možnost představit se na výstavách pořádaných v Československu, včetně výstavy slovanského ex libris v Praze v roce 1932.
Z těchto vzájemných kontaktů se zrodila i sbírka drobné užité grafiky, převážně ex libris ze souboru výtvarných děl příslušníků ukrajinské emigrace, jenž byl nalezen v roce 1998 v depozitáři Slovanské knihovny. Původně byl majetkem pražského Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny, do Slovanské knihovny se dostal po druhé světové válce a následném zániku muzea. Sbírka ex libris obsahuje tisky profesorů a studentů Ukrajinského studia výtvarných umění (např. Mykola Butovyč, Svjatoslav Hordynskyj, Volodymyr Sičynskyj, Ivan Kulec, Vasyl Kryčevskyj) i dalších výtvarníků ukrajinského původu (např. Pavlo Kovžun, Jaroslava Muzyka). Nejpočetněji jsou zastoupena díla Pavla Kovžuna, Mykoly Butovyče a Jaroslavy Muzyky. Autorství některých tisků není známo.
Sbírka svou pestrostí a různorodostí dokládá pluralitu uměleckých směrů zastoupených mezi příslušníky ukrajinské umělecké komunity v meziválečném období.
Inventární seznam celé sbírky je dostupný zde .