Mezi zobrazovacími technikami tvoří zvláštní skupinu daguerrotypie a jiné podobné postupy, jejichž výsledkem je (na rozdíl od fotografie) jediný a naprosto unikátní výstup. V Náprstkově muzeu představují malou, ale velmi zajímavou kolekci, která byla v rámci klasifikace zařazena do sbírky tzv. Náprstkova inventáře. Zde jsou předměty jak z pozůstalosti zakladatele muzea a jeho rodiny, tak i některé "zapomenuté" exponáty původního Českého průmyslového muzea.
Vedle oděvů, šperků, nádobí, mobiliáře i různých suvenýrů, je zde jedno fotografické album a především 32 zmiňovaných unikátních portrétů.
Kolekce vznikala od konce 40. let 19. století patrně jako soukromá sbírky Vojty Náprstka, kterou pak v 70. letech předal do muzejní expozice zobrazovacích technik. Dvě daguerrotypie se do tohoto souboru dostaly jako dary v 50. letech 20. století. Kromě těchto dvou tak kolekce zachycuje Vojtu Náprstka, jeho rodinu a přátele.
Daguerrotypie je název nejstaršího v praxi aplikovaného fotografického procesu, který je založen na obrazu tvořeném z amalgámu stříbra na postříbřené měděné destičce. Vrcholné období užívání této unikátní techniky bylo v letech 1839-1860. Technika nese jméno po svém vynálezci Louis Jacques Mandé Daguerrovi (1787-1851).
Ambrotypie je pozitivní fotografický proces na skleněné podložce s kolódiovou citlivou vrstvou, nejčastěji používaný v období let 1852-1890. Označovaný také termíny: kolódiový pozitiv na skle, melanotypie, amphitypie. V českém prostředí byla označována také pojmenováním vitrotypie.
Viz SECKÁ M., HNULÍKOVÁ B., ŠEJBL J.
Vojta Náprstek, jeho rodina a přátelé (CD-ROM). Praha: Národní muzeum, 2016
http://eshop.nm.cz/product/cd-vojta-naprstekjeho-rodina-a-pratele
