Veraikon ze Suchdolu nad Lužnicí

O původu díla vypovídá druhotně, na nepohledové straně reliéfu připojený text: „Tato řezba pochází ze statku č. 72 (u Prasetů) v Suchdole n. / Luž., kde byla umístěna v malém výklenku ve štítu domu. Dle udání vlastníka statku jest řezba asi 200 let stará a není pamětníka jejího původu. V Suchdole n. / L. v dubnu 1921. Karel Šenold, ob. tajemníkv. v.v.“. Vzhledem k místu nálezu reliéfu je velmi pravděpodobné, že se sem dostal z nedalekého kostela sv. Mikuláše po některém z požárů, kdy nepochybně došlo rovněž k poškození mobiliáře. Této hypotéze mohou odpovídat stopy po ohni na zadní straně desky. Patrně v souvislosti s umístěním ve štítovém výklenku usedlosti byla řezba v průběhu 19. století opatřena novou polychromií, která zakrývá stav středověkého díla. Veraikon tedy patrně náležel k výzdobě dnes neznámého oltáře, jeho umístění můžeme předpokládat buď v predelle nebo spíše v nástavci, čemuž by odpovídalo směřování pohledu Krista. Řezba zachovává tradiční kompozici. Dva protějškově umístění andělé drží mezi sebou plátno s reliéfní podobou hlavy Ježíše Krista. Z hlediska ikonografie se jedná o ojedinělý příklad řezbářského provedení veraikonu, který v pozdně středověkých Čechách známe častěji ve formě malby, provedené zejména na predellách oltářů. Tento řezaný veraikon tedy nepochybně tvořil původně součást bohatšího celku. Bližší poznání umělecké kvality řezby ztěžuje silná vrstva mladší polychromie, která zaslepila jemné detaily zejména na hlavě Krista a na tvářích a vlasech obou andělů. Poměrně jednoduché nařasení šatů obou figur s dlouhými záhyby, které se v místě přeložení zalamují, dovolují soudit, že reliéf vznikl v posledním desetiletí 15. století, přičemž typika fyziognomie ukazuje spíše do Rakous. Podrobné informace v připojeném PDF.