Univerzitní teze Václava Haugwitze

Univerzitní grafická teze Václava Haugwitze týkající se aristotelské filozofie je datována rokem 1747, v němž byla obhájena na pražské univerzitě. Sloužila k oznámení a zviditelnění veřejné univerzitní disputace konané na závěr bakalářských studií. Celý výjev je založen na symbolice vavřínového věnce v různých rovinách. Vavřínový věnec je už od antiky symbolem vítězství, od doby raného křesťanství také symbolem mučednictví – vítězného věnce nesmrtelnosti, který získal mučedník za svou statečnost a ctnosti, a v době baroka byl jako vavřínový věnec laurea označován univerzitní titul (gradus) z oboru filozofie. Student ho musel získat – vybojovat prostřednictvím úspěšné obhajoby svých tezí. Hlavním motivem je tedy získání vítězného vavřínového věnce. Pro barokní zálibu v komplikované mnohovrstevnaté symbolice je tento koncept výjevu v univerzitní tezi zcela příznačný. Text vlevo dole: uveden předsedající obhajoby a učitel studenta – jezuita profesor Jan Kisling, doktor filosofie, student Václav Haugwitz - posluchač matematiky a fyziky. Text uprostřed:obhajoba byla studentem obvykle formálně postavena pod ochranu významného světského patrona – zde uveden Jan Bedřich Karel hrabě Ostein, arcibiskup v Mohuči (1743 - 1763). Po obvodu dolní části: uvedena jména měst, kde se nacházely významné univerzity (Praha 1347) včetně uvedení roku jejich založení. Karlova univerzita je tak dána do kontextu slavných evropských univerzit. Text vpravo: program obhajoby obsahuje jednotlivé konkrétní body programu, o kterých student hovořil a které musel obhájit před argumenty oponenta. Obrazový výjev ve střední a horní části:obhajoba byla studentem obvykle postavena také pod ochranu nebeského patrona – zde sv. Jana Nepomuckého, který je zachycen v horní části scény. Světec drží kříž s tělem Krista, za ním jsou patrné oblouky Karlova mostu, nad mostem je zobrazen symbol Nejsvětější Trojice a nápis SILENTIUM (mlčení), který odkazuje na mlčenlivost světce, který při mučení nevyzradil zpovědní tajemství. Okolo světce jsou na zemi mušle – odkaz na jeho mučednickou smrt ve Vltavě. Ve střední části výjevu je zobrazen vavřínový strom s korunou stylizovanou do podoby vavřínového věnce – v koruně stromu je situována postava sv. Jan Nepomuckého, v rozích jsou zachyceny sedící alegorické postavy tří žen, které směrem ke světci vztahují ruku s vavřínovým věncem – jde zřejmě o odkaz na nápis v mušli v dolní části výjevu, kde se píše: Sv. Jan Nepomucký vavřínovým věncem filozofie, práv, teologie a mučednictví v Praze korunovaný. Pravá část obrazového výjevu – zachycena zřejmě učená disputace, u oltáře jsou proti sobě dvě řady mužů a uprostřed muž předčítající z listiny.