Sv. Anna Samatřetí

Dřevěné relikviářové sousoší z poslední třetiny 14. století se zbytky původní polychromie. Sousoší bylo do sbírek NM zakoupeno v roce 1926 z aukční síně prof. Moritze Müllera v paláci Koruna na Václavském náměstí. Do Müllerovi aukční síně předmět věnoval baron Derscényi po zrušení a odprodeji jeho zadluženého panství Dolní Počernice hlavnímu městu Praze. Právě na zámek v Dolních Počernících, který stojí na místě středověké tvrze, případně na přilehlý kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století situuje jedna z hypotéz původ tohoto předmětu. Jiné výklady uvažují o Dolních Počernicích jako o druhotné lokaci, soška mohla být uctívána v rámci rozmáhajícího se svatoannenského kultu v některém z pražských kostelů. Hovoří se zejména o kapli sv. Anny ve staroměstském kostele sv. Havla či o klášteře dominikánek u sv. Anny na Starém Městě pražském. Dřevořezba se bohužel dochovala ve špatném stavu, neboť byla před prodejem patrně vystavena nepřízni počasí. Dřevo bylo napadené červotočem, popraskané, mnohé části byly ulámané, polychromie byla na mnoha místech setřená či nahrazená pozdějším nátěrem. Zachráněna byla díky kvalitní restaurátorské práci na konci šedesátých let. Soška není unikátní pouze faktem, že se vůbec dochovala, ale rovněž svým motivem a znázorněním základního tématu. Její do té doby netradiční celistvé a uklidňující propojení třígeneračního schématu sv. Anny, Panny Marie a Ježíška či důraz na drobné detaily totiž předznamenávají některé tendence krásného slohu doby Václava IV. Dřevořezba je rovněž oceňována jako příklad rozmáhajícího se kultu sv. Anny, který můžeme stopovat možná až do doby posledních Přemyslovců. Karel IV. posílil tento kult získáním několika ostatků, mimo jiné i ňader sv. Anny. Na poprsí sošky je malý výřez, který nabádá k hypotéze, že právě tato skulptura mohla nést schránu na Karlem dovezenou relikvii.