Relikviář sv. Maura

Ostatková skříň tumbového či tvz. domečkového typu sv. Maura, sv. Timoteje, sv. Jana Křtitele a sv. Apolináře je prací rýnsko-mosanského uměleckého okruhu a řadí se do skupiny cášských relikviářů Karla Velikého a Panny Marie. Na dřevěné dubové jádro byla aplikována bohatá figurální, reliéfní a další dekorativní výzdoba ze zlaceného stříbra, zlacené mědi, doplněná emailovými a firnisovými destičkami, drahými kameny a antickými gemami. Na výzdobu byla použita celá řada zlatnických technik, jako jsou niello, filigrán, tepání, braunfirnis, email, vykládání apod. Dekoraci tvoří soubor čtrnácti sošek. V čelech je vyobrazen Ježíš Kristus a sv. Maur a po stranách dvanáct apoštolů. Stříšku relikviáře zdobí dvanáct kruhových reliéfů s výjevy ze života sv. Maura, sv. Timotea, sv. Jana Křtitele a sv. Apolináře. Ve výzdobě se dále uplatňuje téměř dvě stě drahých kamenů, polodrahokamů a sedm desítek antických gem. Součástí relikviáře jsou kosterní fragmenty několika jedinců, textilní fragmenty, části usní, fragmenty dřevěných částí původního jádra, olověná autentika jako osvědčení pravosti relikvií a papírové podložky šperkových kamenů. Relikviář sv. Maura představuje doklad románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a zcela ojedinělou památku na území českého státu. Relikviář byl zhotoven pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje, které získalo v 11. století benediktinské opatství ve Florennes v dnešní Belgii darem z Remeše.