Johann Schönburg-Hartenstein (1864-1937) působil ve službách monarchie jako diplomat v Bukurešti, Londýně a Vatikánu. Společně s chotí Sofií (1878-1944) shromáždili na Červené Lhotě textilní soubor, který se svou skladbou od ostatních původních zámeckých fondů liší, například převahou středoasijské a kavkazské produkce s tím, že některé typy byly původně určeny spíše pro ruské než západoevropské trhy. Do sbírek se většinou dostávaly jen jednotlivé přední strany čuvalů, závěsných tašek turkmenských nomádů, neuchovávaly se v párech. Navíc lze u mnoha „předních stran“ předpokládat, že byly určeny jen jako dekorativní výrobek pro trh a zadní stranu nikdy neměly. U této dvojice čuvalů je proto cenné, že se zachovaly v páru a jeden z nich má i zbytek původní zadní strany. Ve srovnání s tvorbou ostatních turkmenských kmenů působí produkce Bešírů z hlediska barev i škály vzorů pestřeji. Zde tvoří základ vzoru dvě příčné řady kosočtverečné sítě, v horní řadě kosočtverce vyplňuje motiv „granátového jablka“, v dolní motiv připomínající otevřená ústa. Kosočtverce lemuji pásy připomínající vzory uzbeckých osnovních ikatů (Osnovni ikat je jedna z textilních technik vzorování rezervou. Osnova se postupně rezervuje obtáčením nití, tká se teprve po vybarvení vzoru. Charakteristické jsou neostré nebo stupňovité kontury vzoru. Osnova: hnědá vlna s příměsí chlupů ostatních zvířat, 58 přízí na dm. Útek: světlehnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 44 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 1 276 uzlů na dm². Příčné okraje: nahoře neúplné, dole u napojení zadní strany odstřiženo. Podélné okraje jsou skryté pod začisťovací páskou – ploché přes dvě dvojice osnovních přízí, červená vlna.
