Podobizna infantky Isabely Kláry Evženie

Celofigurální portrét Isabely Kláry Evženie (1566– 1633), starší dcery španělského krále Filipa II. a jeho třetí choti Isabely z Valois, je odborné veřejnosti dosud prakticky neznámý. Nejasný stále zůstává jeho původ. Takřka s jistotou můžeme vyloučit, že patřil do opočenské sbírky rodu Colloredo-Mansfeld, protože nefiguruje v žádném ze soupisů této sbírky a poprvé je na Opočně evidován až v roce 1953. Vodítkem nejsou ani značky či inventární čísla na rubové straně plátna, protože v minulosti byla provedena rentoaláž, která případné markanty zakryla. Podobizna španělské infantky je dobově obvyklým reprezentativním portrétem z přechodného období mezi manýrismem a barokem. Mísí se v ní několik inspiračních zdrojů: v kompozici a výrazu, v přesném zachycení oděvu a živém zobrazení ruky s kapesníkem připomíná tvorbu portrétistů španělského dvora, zejména Alonsa Sáncheze Coella, kterou zřejmě autor opočenského obrazu poznal důkladně. Tento portrétní typ silně zasáhl i širší okruh, kam náleží též vlámský umělec Frans Pourbus ml. Opočenský obraz pak v až obřadnou strnulostí a důrazem na zobrazení detailu patří k okruhu pourbusovského portrétu. Avšak ve zřetelném uvolnění od Pourbusovy výrazové úspornosti a vizuální preciznosti můžeme vidět zejména vliv nového významného vzoru – Rubense. Ve fyziognomii Isabeliny tváře je patrná předloha Rubensova rukopisu a mezi přejímané prvky z Rubensových obrazů či tvorby jeho dílny patří též červené pozadí anebo identická skladba šperků jako na podobiznách arcivévodkyně v černém šatu z doby mezi 1615–1617. Současně je však celkové provedení portrétu ještě silně ukotveno v podobizně pozdního manýrismu.