Panna Marie Bolestná z Jeníkova

Socha Panny Marie Bolestné je jediným známým pozůstatkem většího celku neznámé podoby. Do Jeníkova se socha dostala pravděpodobně až druhotně, a tak nedokážeme spolehlivě určit ani místo jejího prvotního určení. Plášť přetažený hluboko do čela halí skloněnou hlavu postavy, mohutné a klidně spadající záhyby draperie podporují zarmoucený výraz stejně jako ruce spojené v bolestném a odevzdaném gestu, tyto motivy identifikují postavu jako Pannu Marii, která stála pod křížem s ukřižovaným synem. Kompozici dotvářel sv. Jan Evangelista. Jednoduché, do hloubky vybrané mísovité záhyby jsou určeny pro pohled zdálky. Ukřižování tedy muselo být součástí nástavce velikého oltáře nebo stálo na břevně ve vítězném oblouku. Obě možnosti předpokládají sakrální prostor značných rozměrů. Lákavá je tak představa jejího původu z blízkého klášterního kostela v Oseku, která však zůstává na rovině hypotézy. Socha se tradičně řadí do díla cvikovského sochaře Petera Breuera (takto už Opitz i Hentschel). Částečnou představu, jak mohla původní Kalvárie vypadat, si lze učinit ze srovnání se scénou Ukřižování z Breuerova oltáře v Johanniskirche v Chemnitz. Je zde navíc dobře patrný rozdíl míry zpracování detailu v závislosti na umístění. Členité draperie postav v Chemnitz, určených pro oltářní střed, víří pohybem a jsou oproti lapidárním formám Panny Marie z Benešova detailněji modelovány. O tom, že Breuerovi byl tento vizuální princip blízký, svědčí i postavy z nástavců všech tří oltářů v kapli hradu Gnandstein, na kterých můžeme vidět obdobné tíhnutí k zjednodušení tvaru.