Město Mucur ve střední Anatolii proslulo výrobou koberců téměř výlučně modlitebního typu. Užívá se zde pro střední Anatolii typická barevná skladba teple červené a zlatavě žluté, někdy navíc se světlou hráškově zelenou. Všechny tyto barvy má v harmonické skladbě náš exemplář. Ne zcela typický je u modlitebního koberce jeho protáhlý formát. Oproti jiným mucurům zde zaujímá drobný červený mihráb jen asi třetinu středového pole. Má stupnicový štít na vrcholu s hrotem, vně i dovnitř plochy opatřeným háky. Protáhlé zelené pole nad mihrábem obsahuje háky pokrytý kosočtverec s „hrotem šípu“ na vrcholu. Teprve v horní části středového pole, oddělené příčným břevnem s klikatkou, vidíme v červeném poli pro mucury charakteristickou trojici široce rozložených mělkých trojúhelníků s šípovými hroty na vrcholu. Nad nimi je trojice typicky středoanatolských stylizovaných tulipánů. Koberec má širokou borduru tvořenou čtverci s vepsanými kosočtverci uvnitř s rozetami, která je neomylně určující značkou koberců oblasti mucur. Dílo vzniklo ve 2. polovině 19. století a je součástí vybavení orientálního salonu Františka Ferdinanda d’Este na Konopišti. Osnova: béžová vlna, 42 přízí na dm. Útek: hnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 27 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 567 uzlů na dm². Příčné okraje: krajové plátno červené na obou stranách 8 cm, osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí.
