Drobný úlomek bronzového tyčkovitého předmětu s vývalky a výžlabky zakončený na povrchu žebrovaným kulovitým útvarem byl nalezen v roce 1986 při archeologickém výzkumu na území města Říčany. Úlomek dlouhý pouhých 35 mm je datován do doby laténské. Vzhledem k jeho drobné velikosti je těžké určit, k čemu mohl sloužit. S největší pravděpodobností se jedná o tzv. kuželku, ozdobnou součást koňského postroje. Svým zdobením a uměleckým provedením předmět ve sbírce Muzea Říčany vyniká mezi ostatními nálezy z laténského období.
Éra laténské kultury je na našem území spojena s přítomností a nadvládou keltských kmenů, z nichž nejznámější jsou Bójové, po nichž nám dodnes zůstal latinský název naší země Bohemia. Laténská kultura se rozvíjela od pátého století př. n. l. až do přelomu letopočtu, kdy ji z našeho území vytlačila expanze germánských kmenů, jinde zanikla pod vlivem římské kultury. Nositelem laténské kultury byly keltské kmeny, které v období mladší doby železné dominovaly rozsáhlému území od pobřeží Atlantiku ve Francii až po maďarské nížiny.
Keltové doby laténské obývali zpočátku opevněné knížecí hrady, později pak hradiště městského typu zvaná oppida. Největší keltské oppidum na území Čech se nacházelo relativně nedaleko od místa nálezu tohoto předmětu – bylo jím oppidum na kopci Závist u pražské Zbraslavi. Oppida byla svou ekonomikou závislá na obchodu se Středomořím. Konec starých pořádků v podobě postupného úpadku a následného zhroucení Říma vedl k rozboření tradičních obchodních cest a vztahů, což laténskou civilizaci oslabilo a vystavilo ji nutnosti změnit svůj způsob života. Z tohoto hlediska se nejefektivnější variantou zdál soběstačný, na obchodu mnohem méně závislý životní styl Germánů, s nimiž Keltové postupně splynuli. Germáni s Kelty také občas bojovali, když využívali oslabení oppid na sklonku laténského věku, s největší pravděpodobností však nejsou sami o sobě příčinou keltského úpadku. Mezi zajímavosti života lidí v laténské době patří, pokud můžeme podle pohřebního ritu usuzovat, změna majetkových poměrů. V důsledku přechodu od hradního k městskému způsobu života se ve společnosti projevuje požadavek na spravedlivější dělbu pokladu. V pohřbívání se tato změna projevuje opouštěním honosných mohylových pohřbů bohatých knížat. Místo toho se objevují „rovnostářštější“ plochá kostrová pohřebiště. Záhadou, na kterou dnešní archeologie ještě nenašla odpověď, je nicméně úplná absence laténských hrobů z období posledních dvou století př. n. l. Doklady laténské civilizace z této doby nacházíme pouze v památkách po osídlení. Kam se asi laténské hroby poděly?
