Ensi je místní označení pro koberec menšího, čtvercového nebo jen mírně podélného formátu, který u kočujících národů Střední Asie tvořil závěs u vstupu do jurty, velkého rodinného stanu specifické konstrukce. Koberce ensi mají příznačnou kompozici se středovým polem rozděleným širokým křížem. Na horní straně je zpravidla výstupek završený trojúhelným štítem. Tato kompozice vzdáleně připomíná mihráb, a proto byly dříve ensi mylně považovány za modlitební koberce. Protože vstup do jurty reprezentoval celou rodinu, jsou ensi většinou obzvlášť pečlivě a hustě vázány. Náš příklad je velmi charakteristickou ukázkou koberců ensi vázaných ženami z největšího turkménského kmene Tekke, až do 20. století kočujícího v širokých oblastech na jih od řeky Amudarji, s přesahem až do severozápadního Afghánistánu. Koberec má klasickou, výše popsanou základní kompozici, doplněnou geometricky podanými prvky stromů života. Tak jako u všech turkmenských koberců, dominuje u něho červená barva z mořeny barvířské, v daném případě jasného cihlového odstínu. Ve vzorech se vedle hnědé a bílé uplatňuje zejména modrá a tmavomodrá. Technicky i výtvarně kvalitní kus lze datovat poslední čtvrtinou 19. století. Osnova: bílá vlna, 74 přízí na dm. Útek: béžová vlna, 2 za řadou uzlů, 44 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 1628 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: kulaté obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí, tmavomodrá vlna.
