Půda má proměnlivý odstín od žlutavé přes zelenožlutou po růžovooranžovou, středový medailon vyznačuje jen modrý obrys, z něhož vyrůstají do středu orientované palmety, květinový motiv afšán vidlicovitého tvaru a stužkovité „pásy mraků“. Stejné motivy se v různých podobách opakují v celoplošném medailonu. V rozích je půda hnědočerná. Vzor připomíná typ, pro nějž se vžilo označení polské koberce, vázané v Íránu, patrně v Isfahánu v 17. století. „Polské koberce“ známé také jako „polonézy“ charakterizuje použití kovových nití ve vazbě, a ty zde přítomny nejsou. Isfahánská provenience se však předpokládá i u koberců s hedvábným vlasem, bez kovových nití ve vazbě, které mají podobné vzory působící jako kdyby byly zvětšené. Je pravděpodobné, že koberec vznikl ve zlaté době perské kultury, v safíjovském období. Isfahán tehdy byl hlavním městem, dvorské dílny na výrobu koberců zde ve svém paláci založil šáh Abbás I. Veliký (vládl 1587–1629). Osnova: bílá bavlněná příze, 120 přízí na dm. Útek: v pásech béžová a červená hedvábná příze, 2 za řadou uzlů, 52 uzlů na dm. Vlas: hedvábí, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 3 120 uzlů na dm². Příčné okraje: úzké tkané zakončení, osnovní třásně. Podélné okraje: kulaté obtáčení, béžové a červené hedvábí.
