Koberec tališ s typickou nezaměnitelnou skladbou výzdoby bílého hlavního pásu široké, v tomto případě čtyřdílné, bordury. Střídají se v ní specificky stylizované růžice a čtveřice drobných kvítků uspořádaných do čtverce. Dalším rysem těchto většinou výrazně podélných koberců je úzké středové pole, téměř vždy tmavomodré, lemované úzkým pruhem ornamentu označovaného jako tzv. medachyl, v podobě prolínajících se modrých a žlutých šípových hrotů. Medachyl, tentokrát kuželkový, tvoří zde i vnější pruh bordury koberce. Ten oproti převážné části tališů nemá své středové pole s temně modrými, abrašem se nepravidelně střídajícími barevnými tóny. Středové pole je ponecháno volné, bez výzdoby. Tento typ bývá označován také jako metychán. V improvizovaně nepravidelné skladbě ho oživují motivy kosočtverců s háky po obvodu, stylizovaná větvička či miniaturní zvířecí motivy. Koberec si z části uchoval původní zakončení kratších stran, bez tkaných pruhů, s osnovními vlněnými třásněmi vybíhajícími z jednoduchých uzlů. Vznikl v poslední čtvrtině 19. století. Osnova: béžová vlna, 72 přízí na 1 dm, útek: béžová vlna, 2 za řadou uzlů, 34 uzlů na 1 dm (podle ŠTULC – KLIMTOVÁ – CHUDÁREK – DŘEVÍKOVSKÁ 2014, str. 33–34).
