Bronzový hrot žerdi ze standarty osobní roty pluku Františka Štěpána Lotrinského z r. 1744. Jedná se o hrot ve tvaru lipového listu. Na aversu: Immaculata (Panna Maria v mandorle stojící na půlměsíci a na zemském glóbu, kolem hlavy 7 viditelných hvězd, zespodu půlopis "EMPFENGNUS [!] MARIA INPEFLECKTE [!]") a opis "SUB UMBRA ALARUM TUARUM PROTEGE NOS" A "LEIB COMP[agnie]", na reversu: lotrinský kříž převýšený vévodskou korunou a opis "FRANCISCUS III D[ei] G[ratia] LOTH[aringiae] ET BAR[rensis] DUX REX HIEROS[olymarum] MAGNUS DUX HETRURIAE COREGENS [!] 1744".
František I. Štěpán Lotrinský byl mezi léty 1745-65 císařem Svaté říše římské. Od roku 1729 vládl Lotrinsku a Těšínsku, od roku 1737 také v Toskánsku. V roce 1736 se oženil s rakouskou arcivévodkyní Marií Terezií. Ta se v roce 1740 stala vládkyní celé habsburské říše, její choť se tedy stal spoluvladařem. V jeho krvi kolovala habsburská i bourbonská krev a ve spojení s jeho pozicí v rakouské monarchii se tak stal ideálním kandidátem na římského císaře, ačkoliv původně se manželem Marie Terezie měl stát Františkův bratr Clemens. Ten však zemřel na neštovice.
Lotrinsko, tradiční nárazníkové pásmo mezi sférou habsburského vlivu a Francií, bylo výměnou za francouzské svolení ke sňatku Františka Štěpána a Marie Terezie odstoupeno bourbonské monarchii. Náhradou za to dostal František území Toskánska, kde se musel vyrovnat s tamní rodinou Medicejských, která dosud tuto italskou zemi vlastnila.
V roce 1737 byl František Štěpán svým otcem postaven do čela vojsk čelících po boku Ruského impéria Osmanům (Turkům). V boji se však moc nevyznamenal, kvůli údajné nevolnosti z bojiště prchl, velení přenechal jiným, a uchýlil se s Marií Terezií do Toskánska.
Jeho politické působení v pozici císaře Svaté říše římské bylo obdobně rozpačité. Faktickou vládkyní Říše totiž byla jeho manželka Marie Terezie. František Štěpán zůstával v politickém ústranní. Mnohem úspěšnější byl však v oblasti finanční a podnikatelské. Šikovnými ekonomickými reformami postavil na nohy Lotrinsko a poté i Toskánsko. Zakládal manufaktury zaměřené na výrobu keramiky a tkanin. Posléze převzal i kontrolu nad zásobováním rakouské armády. Jeho podnikatelská vypočítavost nicméně přesahovala zájmy vlastního národa: během rakousko-pruské války se nezdráhala zbraněmi zásobovat i armádu nepřítele. Své bohatství poté půjčoval na vysoký úrok přímo habsburskému trůnu. Dva roky před svou smrtí mu Marie Terezie předala veškerou finanční správu své říše. František Štěpán se ještě pokusil finančně stabilizovat rozkolísanou monarchii tak, jako to učinil dříve s Lotrinskem a Toskánskem, ale jeho úsilí přerušila jeho smrt v roce 1765.
