Dvojice nevelkých protějškových apoštolů může být snad pozůstatkem menšího oltáře. Hladké, nepříliš členěné zadní strany, jež postrádají zlacení, naznačují, že sochy byly postaveny před oltářní či jinou architekturu. Absence původních atributů nedovoluje identifikovat náměty soch s jistotou. „Biblický“ oděv je charakterizuje nejspíše jako apoštoly. Typika mladistvé bezvousé tváře jednoho z nich odpovídá nejspíše sv. Janu Evangelistovi. S delším vousem je často zobrazován sv. Pavel. Sochy jsou zpracovány v jednoduchých postojích, s přednoženou volnou nohou, náznakem esovitého prohnutí a nakloněním hlavy. Plná, nejasně artikulovaná těla, oděná do na prsou podkasaných splývavých šatů, dynamizuje plášť, spadající asymetricky v podobě antické tógy s ramenou. Před tělem tvoří velký štítovitý útvar, řasený před nosnou nohou ostrými antikizujícími záhyby. Řemeslně zpracovaná dvojice soch nezapře dědictví pozdní gotiky, jak vidno v typice obličejů či traktování draperií. Jejich vznik předpokládáme v druhé polovině 16. století, v době, pro niž nejsou v našem prostředí k dispozici opěrné chronologické body. Z náboženských a sociálních důvodů nebyla tehdy příliš vysoká poptávka po uměleckém zařízení kostelů, a proto zde nefungovalo mnoho kvalitních dílen. Vzhledem k absenci raně barokních prvků předpokládáme vznik nejpozději kolem roku 1600. Podle pravděpodobného původního určení do kostela Nejsvětější Trojice na Rabí předpokládáme vznik buď přímo v jihozápadních či jižních Čechách, nebo v dolním Bavorsku, na panství rodu Wittelsbachů. Pořízení soch spadá nejspíše do období, kdy Rabí držel Adam Chanovský z Dlouhé Vsi (1570–1598). Adam byl věrný katolické církvi a Rabí, jakožto svému hlavnímu sídlu, věnoval péči, a proto vyzdvižení nového oltáře v hradním kostele z jeho iniciativy není vyloučeno. Z téhož oltáře by mohly pocházet dva těžce poškozené oboustranné deskové obrazy Kristových pašijí, dnes uložené v Plasích, které mají stejnou provenienci a dobu vzniku. Výška dvou obrazů nad sebou (2 x 56,5 cm) by odpovídala možnosti, že jde o křídlo skříně, v níž stály sochy apoštolů. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o zajímavý případ archy gotického typu z druhé poloviny 16. století. Záměrem Adama Chanovského bylo zřejmě přizpůsobit typ nového oltáře stávajícím čtyřem archám z doby Půty Švihovského z Rýzmberka, z doby, kdy katolictví ještě nemuselo čelit náporu německé reformace. Na archivních fotografiích interiéru rabského kostela Nejsvětější Trojice z třetí čtvrtiny 20. století (ve fotoarchivu generálního ředitelství NPÚ a na evidenčním listu oltáře) vidíme sochy osazené na predele bočního oltáře po levé straně vítězného oblouku. Oltářní nástavec je ovšem podstatně mladší než sochy apoštolů, které sem byly postaveny až po rozebrání jejich původního oltářního celku.
