Panna Maria se svatozáří a knihou, druhotně připojená k soše svaté Anny. Socha sv. Anny patřila k původnímu vybavení hradního kostela Nejsvětější Trojice na Rabí, který byl svěcen roku 1498. Boční oltář sv. Anny, sv. Kateřiny a sv. Máří Magdaleny založila manželka Půty Švihovského z Rýzmburka paní Bohunka z Lomnice, jak uvádí původní nápis na jižní stěně u oltáře. Socha sv. Anny vznikla ve stejné dílně jako sochařská skupina Nejsvětější Trojice z rabského hlavního oltáře v okruhu wittelsbašských dvorních dílen v Landshutu, kam ukazují jak formální analogie, tak i politické a společenské vztahy objednavatelů. Neznámá dolnobavorská dílna snad mohla po určitou dobu pracovat přímo na Rabí. Stylově odlišné malované součásti hlavního oltáře (predela) či dalšího bočního oltáře Panny Marie (desky ze Žichovic), které vycházejí z norimberského prostředí okruhu Michaela Wohlgemuta, totiž naznačují, že archy nebyly dovezeny jako kompletní, stylově homogenní celky. Předpokládá se, že skupinu sv. Anny Samotřetí tvořila dvojice samostatných trůnících postav s Ježíškem uprostřed. Drobná socha čtoucí Panny Marie nese několik vrstev polychromie, druhotně byla v zadní partii seříznuta a doplněna o podstavec a snad byly doplněny i ruce s knihou. Pravděpodobně jde o středověký originál, ale socha sv. Anny nebyla původně komponována do celku s čtoucí Pannou Marií. Další informace v připojeném pdf.
