První slezský styl obrázků se vyvinul z pozdní barokní malby v souvislosti s tvorbou provinčních malířů českého Slezska, Moravy a Kladska. Tito malíři se ještě zabývali sklářskými dekorativními technikami. Ve třetí třetině 18. století se lidová malba vyhranila na několik malířských stylů. Např. „mistr bledých tváří“ a vzácná skupina obrázků nazývaná „staré české Slezsko“. Jsou malovány na kvalitním skle středních formátů, převládá rumělka a na pozadí měkce modelované velké květy. V dalším vývoji se malba stává kontrastnější. Mladší „vitrážová“ skupina z okolí Javorníka má výrazné černé kontury. Pozdější západoslezská sériová výroba je charakteristická snítkou karafiátu v rohu obrázku.
