Portrét Mechtildy Lichnovské

Portrét kněžny Mechtildy Lichnovské. Olej na plátně, Oskar Kokoschka (1886-1980) 1916. Signováno vlevo dole "OK". Na napínacím rámu vzadu štítek s nápisem: "O. Kokoschka, Fürstin Lichnowsky". Tamtéž další provenienční a evideční štítky, mj. štítek Národní galerie v Praze, který se váže k výstavě v Moskvě v roce 1978. Obraz byl v roce 1966 restaurován. Rámováno (aktuálně přerámováno v rámci výstavy: Obrazy v mysli, mysl v obrazech. Brno 2011, na fotografii zachyceno ještě ve starším rámu, který byl zřejmě pořízen v rámci restaurování v r. 1966 či moskevské výstavy). Kněžna Mechtilda Lichnovská (1879-1958), manželka diplomata Karla Maxe VI. knížete Lichnovského (1860-1928), spisovatelka a sběratelka výtvarného umění, udržovala úzké vztahy s mnohými známými literáty a výtvarnými umělci, např. Theo von Brockhusenem, Willi Geigerem, Paulem Shad-Rossou a Waltrem Leistikowem. Do evropských dějin umění však vstoupila zejména jako aktérka skvostné podobizny namalované na podzim roku 1916 Oskarem Kokoschkou. Teprve krátce je známa Kokoschkova přípravná kresba z neznámé soukromé sbírky, koncipující kněžninu podobiznu (WEIDINGER, Alfred: Oskar Kokoschka Träumender Knabe - Enfant terrible. Hg. Agnes Husslein-Arco, Alfred Weidinger. Belvedere, Wien, 2008. s. 256). Kněžna je na ní zachycena v interiéru, sedící na nízkém taburetu, v prstech pravé ruky, položené v klíně, svírá právě otevřenou obálku s lístkem dopisu, druhou ruku v úvahách vztahuje ke spánku. Ve finálním díle však malíř vyvedl kněžnu z interiéru do plenéru, pod širé nebe. Vyšla si sem prostovlasá, v růžových letních šatech s nenuceným výstřihem a krátkými rukávy. Nezabývá se ničím konkrétním, jen se posadila do trávy a přemýšlí, pohroužená sama do sebe, ze skici zůstalo přemýšlivé gesto levé ruky přikládané ke skráni. Po formotvorné stránce již Kokoschka zcela rezignoval na konturu, tvary formuluje a hněte výhradně za pomoci pastózních barevných ploch, rytmizovaných krátkými, prudkými údery štětcem. Jako v kameji vystupuje z pozadí zrůzněného studenými valéry zelení a modří dotýkaných černí dvoutřetinová figura ženy, v prostoru a dynamické koloristice teplých, světlých barev s převažujícími tóny červené, růžové a okru naléhavě vysunutá co nejblíže k divákovi. Intenzivní sluneční světlo zleva dramaticky rastruje hedvábnou látku oděvu a růžovými pablesky lichotí poněkud hranaté tváři a pleti ženy, která sice již ztratila dívčí půvab, ale jejíž kvalita tkví v hodnotách jejího ducha. Portrét kněžny Mechtildy Lichnovské, spolu s dalším Kokoschkovým obrazem Vězeň z roku 1914 (inv. č. HM 922), který byl rovněž v majektu kněžny, patří k nejcennějším dílům moderního umění ve sbírkách Národního památkového ústavu.