Oltářní archa ze Zvíkova

Archa získána do hradní kaple z kostela sv. Mikuláše ve Zvíkovském Podhradí krátce před rokem 1833. Pravděpodobně již v této době byla druhotně upravena do dnešní podoby. Retábl má podobu skříně s dvojicí pohyblivých křídel, která byla původně malovaná zřejmě také na vnější, všední straně, která je dnes v novější adjustaci ponechaná bez výzdoby. Pohledově levé křídlo zdobí v horní polovině sv. Bartoloměj (nůž), ve spodní polovině sv. Jeroným (lev, kardinálský klobouk). Na pravém křídle je v horní části zachycena blíže neznámá světice (atribut schází), těmto postavám je společné jejich obrácení ke středu archy a shodně koncipované pozadí tvořené ze dvou třetin závěsem a zlatým podkladem s rytým dekorem granátového jablka. V dolní části pravého křídla je zobrazen sv. Kryštof (hůl, Ježíšek na ramenou) s tokem řeky jako jedním z typických atributů. Uvnitř skříně se nalézá polychromovaný reliéf Klanění tří králů. V pravé části výjevu sedí před chýší Madona a na klíně drží Ježíška, jehož klín kryje druhotně doplněná bederní rouška (vymodelovaná z plátna). Spasitel se pravou rukou dotýká zlata v truhle, kterou mu podává nejstarší král klečící bez koruny před nimi. Za ním stojí mladší panovník, který v úctě snímá z hlavy korunu, v pravé ruce přináší zlatý pohár s kadidlem. Třetí král, černošský mladík s turbanem a korunou, oděný v krátký šat a přiléhavé nohavice, klade levou ruku na rameno prostředního krále a v pravé drží roh naplněný myrhou. Výjev klanění je zasazen do volné krajiny, naznačené terénem zelené barvy a kopcovitým horizontem se siluetou hradu, na jehož krajní věži je vyryt letopočet vzniku díla 1503. Při spodním okraji a v horní čtvrtině skříně je vložena řezba architektury doplněná vegetabilními prvky suchých větví a listových rozvilin. Ve slohovém pojetí reliéfu bylo shledáno ovlivnění švábským uměním kolem roku 1500, avšak obecněji lze upozornit na souvislosti s norimberským řezbářstvím téže doby, především v návaznosti na inspirativní tvorbu Veita Stosse. Vznik archy a zejména pak reliéfu Klanění tří králů, kde je shledáváno aristokratické a dvorské ladění, je hypoteticky spojován s pány ze Švamberka, tehdejšími majiteli Zvíkova, konkrétně pak s Kryštofem ze Švamberka († 1534). Nepochybně havarijní stav malovaných částí původního oltáře vedl k jeho doplnění o predellu a také k dalším úpravám neznámého rozsahu provedeným v 19. století. . Podrobné informace v připojeném PDF.