Označení koberců meğri nebo makri pochází z někdejšího názvu města Fethiye na pobřeží Egejského moře, ležícího proti ostrovu Rhodos. Tam se v minulosti někdy mylně kladl jejich původ, protože přes Rhodos často směřovaly na evropské trhy. Středové pole zde člení dva protáhlé polygony, levý s propojenou řadou pěti oktogonů vyplněných hvězdicemi, pravý se řadou opakujícího se rostlinného motivu interpretovaného v turecké tradici jako lopuch, v dané stylizaci ve významu stromu života. Dvojice polygonů je u meğri nejtypičtější, méně časté bývají tři nebo jediné mihrábové pole. Pro dvojice polygonů je charakteristické, že – ať už mají půdu v téže, nebo v různých barvách – liší se vzor, který je vyplňuje. Jak je u tureckých modlitebních koberců běžné, byl vázán „obráceně“, vazačka pracovala od horní části vzoru. Zdánlivá nedokončenost vzoru je u meğri typická a záměrná. Jde o ukázku původní tvorby koberců malých formátů, ještě neovlivněné požadavky trhu. O podobném koberci ze své sbírky, nyní ve fondu Národního muzea – Náprstkova muzea (inv. č. NpM A 25 208), napsal Rainer Kreissl: „Koberec par excellence z Meğri. Je vůbec ještě možné dále stupňovat dekorativní pojetí této skupiny? Podmanivý, zrcadlově zdvojený výklenek s modrým polem a geometricky stylizovaným stromem života, repetitivním vzorem vyplněný příčný pás, to vše harmonicky orámováno čtyřmi pásy bordury.“ (Gates to Heaven. Himmelspforten, München 1998, s. 44) Osnova: béžová vlna v kombinaci s hnědou, 40 přízí na dm. Útek: červená vlna, 2 za řadou uzlů, 22 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 440 uzlů na dm². Příčné okraje: plátno nahoře 8 cm, dole 9 cm, osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě a tři dvojice osnovních přízí, zabíhá do vazby, modrá vlna.
