Mezi produkčními centry střední Anatolie má oblast kolem města Ladik významné postavení. Vázaly se zde celovlněné, převážně modlitební koberce obzvlášť poutavých barev a místně specifické kompozice. Prezentovaný modlitební ladik má pro provenienci typický mihráb se stupnicovým štítem, na bocích s háky, ve vrcholu s hrotem. Plocha mihrábu je ponechána volná až na drobný obdélný medailon v horní části. Obdélné, napříč posazené pole nad mihrábem je vyplněno sedmi stylizovanými tulipány s dlouhými stonky, nezaměnitelným stylovým prvkem provenience ladik. V hlavním pásu široké bordury se střídají rozety a příčné pásky s poupaty. Na kratších stranách se vzor bordury mění, rozety zde střídají stylizované tulipány. Typická je i barevná kompozice se sytou paprikově červenou barvou mihrábu a pole nad ním a zlatavou žlutí v borduře. Pole po stranách mihrábu má kontrastní temně modrou barvu, jeho plochu oživují drobné ochranné motivy. Koberec, který je součástí orientálního salonu Františka Ferdinanda d’Este, reprezentuje svou provenienci v klasické, výtvarně působivé podobě. Dobu jeho vzniku lze klást do konce 18. století. Osnova: béžová vlna, 68 přízí na dm. Útek: světlehnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 48 uzlů na dm. Vlas: vlna, symetrický uzel na 2 osnovních přízích, 1 632 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí, střídá se světlemodrá a červená vlna.
