Mapa Československa k 11. 11. 1938

Mapa v měřítku 1:750000 vznikla krátce po vyhlášení Československa. České země jsou zakresleny v historických hranicích spolu s celým Těšínskem, šrafována jsou některá sporná území. Ke Slovensku je připojena část západní Podkarpatské Rusi, jeho jižní hranice probíhá dnešním severním Maďarskem. Autor, Dr. František Machát (1876-1935), přední český geograf mapu vyhotovil podle představ tehdejších vůdčích politiků, které byly korigovány během jednání versailleské konference. Severní hranice byla vytyčena podle stavu potvrzeného Vratislavským mírem z roku 1742. Od republiky tak byly odděleny Kladsko a severní část Opavska, Hlubčicko. Na jihu byly k novému státu připojeny západní část Vitorazska s železničním uzlem v Cmuntu (dnes České Velenice) a Valticko. Sporné bylo postavení Těšínska, které po rozpadu monarchie obsadilo polské vojsko, což vedlo na počátku roku 1919 ke krátké válce. Konflikt byl ukončen na konferenci ve Spa, kde byl region rozdělen mezi oba státy. Státní hranici tvořil tok řeky Olše. Po Mnichovu byla česká část Těšínska opět připojena k Polsku. Spor byl definitivně vyřešen mezinárodní smlouvou roku 1950. Slovenské území bylo na severu vymezeno původní hranicí mezi Předlitavskem a Zalitavskem. Zde byly spornými oblastmi Orava, Javorina a Spiš. Nepřesně byla vymezena hranice jižní, která je zde posunuta až za město Miškovec (Miszkolc). Značně posunuta je také hranice východní, kdy se na území nového státu nachází Užhorod, pozdější hlavní město Podkarpatské Rusi, jejíž připojení k Československu bylo schváleno na zasedání Karpatoruské národní rady dne 8.května 1919.