Madona z oltáře Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani

Socha pochází z františkánského kláštera Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani, kde původně stála uprostřed oltářní archy, nejspíše v presbytáři klášterního kostela, s jehož datem svěcení (24. září 1480) je její vznik tradičně spojován. Další části archy (skříň, křídla s reliéfy a malbami, nástavce s malbami) se v roce 1950 dostaly do Národní galerie v Praze. Sochy světic ze skříně jsou nezvěstné. Kadaňský retábl vznikl v dílně vedené Hansem Malerem z Chebu, pramenně doloženým v Kadani r. 1479. Mistr Hans řídil velmi produktivní sochařsko-malířskou dílnu v Chebu, odkud odešel r. 1472, pravděpodobně do Cvikova. V Chebu je od r. 1481 uváděna dílna jeho syna Hanse Malera mladšího. Chebský mistr se ve Cvikově seznámil s aktuální podobou umělecké produkce norimberských či šířeji středofranckých dílen konzervativní orientace, jejichž hlavním představitelem je tzv. Mistr Cvikovského oltáře (1474–1479). Socha Madony ze skříně ukazuje ke starší vrstvě středofranckého sochařství, jejíž analogie nacházíme i v severozápadních Čechách — viz Madony z Lokte a z Plané u Mariánských Lázní. Z dobových písemných pramenů se dozvídáme, že týž mistr zhotovil, patrně v letech 1477–1479, také nedochovanou archu pro mariánské bratrstvo při kadaňském farním kostele, určenou na hlavní oltář.