Koberec balúčského typu

K morfologicky velmi rozrůzněné tvorbě v balúčské tradici lze koberec přiřadit kompozičně i barevně. V protáhlém středovém poli má dvě nad sebou rozmístěné trojice protáhlých útvarů, snad stylizovaných stromů (cypřiše), oddělených příčnou řadou kosočtverců, na obvodu s háky. Stejné kosočtverce rámují kompozici na horní i dolní straně. V bordurách jsou silně geometricky stylizované rozety a další prvky vegetabilního původu. Pro balúčskou skupinu typická je barevnost koberce s temně modrým, abrašem do intenzivní jasné modři přecházejícím základem pole. Celkově dominuje červená a červenohnědá s drobnými bílými akcenty v bordurách a ornamentice. Koberec si na obou koncích uchoval široké tkané lemy s příčným pruhováním. Vznikl někdy na přelomu 19. a 20. století. Osnova: béžová vlna, 48 přízí na dm. Útek: hnědá vlna, 2–3 za řadou uzlů, 27 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 648 uzlů na dm². Příčné okraje: široké tkané zakončení a osnovní třásně. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě dvojice osnovních přízí, zbytky původního – střídá se červená a hnědá vlna.