Halapartna skládající se z dřevěné kovem pobité násady a čepele zdobené rostlinnými motivy s hákem.
Halapartna ve sbírkách Muzea Říčany pochází pravděpodobně z 19. století, jedná se tedy o halapartnu ozdobnou, případně symbolickou. Jako zbraň se v této době již nepoužívala, patřila však k oblíbené výzdobě měšťanských a šlechtických domů, nosíval ji také městský ponocný.
Tato dřevcová zbraň byla vyvinuta v pozdním středověku a sloužila pěchotě k boji s jezdeckými jednotkami. Čepel na jedné straně zbraně sloužila k rozdrcení brnění, hák pak sloužil k zaklesnutí do zbroje, jehož cílem mělo být shození jezdce z koně. Halapartna nahradila starší dřevcové kůsy a berdychy a užívala se od konce 13. století do století 16. Vymizela tedy s nástupem palných zbraní. Zůstala však mnohde zbraní ceremoniální. Kromě zmíněných ponocných ji používaly různé ceremoniální stráže, nejznámější z nich je vatikánská Švýcarská garda, která ji symbolicky užívá dodnes.
Říčanská halapartna se do sbírek místního muzea dostala v roce 1955, kdy bylo zrušeno nedaleké muzeum v Nedvězí. Čeká ji restaurování a zakonzervování.
