Epitaf s výjevem Ukřižování

Deskový obraz z konce 15. století, provedený temperovou malbou na křídovém podkladu na dřevě potaženém plátnem, doplněn zlacením. Dubový rám se slepým kružbovím v horní části pochází až z 19. století. Deskový obraz s ústřední postavou ukřižovaného Krista na kříži tvaru T. a protější epitaf s námětem Assumpty mezi sv. Kateřinou a sv. Bartolomějem (také publikováno na e-sbírkách) se původně nalézaly v kapli zámku v Protivíně. Zde byly někdy kolem poloviny 19. století zvětšeny a nově zarámovány, aby byly spolu se středním manýristickým obrazem Klanění Tří králů sestaveny do podoby triptychu zvaného v literatuře jako Protivínská archa. Po pozemkové reformě byl tento oltář rozebrán, deskové obrazy byly roku 1923 přeneseny na Hlubokou a umístěny v zámecké kapli. V literatuře tak bývají obě desky uváděny společně a jsou často označovány nepřesným souhrnným názvem Epitaf hlubocký. Stylovou rozdílností desek s Ukřižováním a s Assumptou lze jednoznačně vyloučit předpoklad, že obě malby náleží k jedné dílenské produkci, nebo že mohly původně dokonce tvořit jeden oboustranný obraz. Proti tomu hovoří také odlišná původní funkce obou obrazů. Zatímco votivní obraz Ukřižování s klečícím donátorem mohl být pravděpodobně součást většího, pravděpodobně pašijového cyklu, je druhá deska Assumpty svým spojením s nápisem, jmenujícím zobrazeného donátora včetně data úmrtí, typickým příkladem epitafu, který v takovéto podobě často fungoval samostatně. Navíc u desky s Ukřižováním je pravděpodobné, že byla pro novodobou kompilaci v 19. století po stranách seříznuta (nápadné je to zejména u postavy koně na levé straně). Lze také předpokládat, že obraz nebyl původně určen pro české prostředí. Četné výtvarné paralely lze nalézt ve Vestfálsku, především v okruhu Mistra oltáře z Liesborn. Tyto vztahy se projevují v kompozici, typice postav a obličejů, bohatých kostýmech včetně neobvyklých pokrývek hlavy. Vestfálsko tak lze považovat za oblast vzniku tohoto díla. Podrobné informace v připojeném PDF.